Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přizpůsobení pro přežití nízkých teplot a taxonomická diverzita bezobratlých ve sněžném prostředí.
Babůrek, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pavlíková, Anežka (oponent)
Název: Přizpůsobení pro přežití nízkých teplot a taxonomická diverzita bezobratlých ve sněžném prostředí. Abstrakt: Tato bakalářská práce je literární rešerší, zabývající se chladovou odolností bezobratlých živočichů a jejich aktivitou ve sněžném prostředí. Úvodní část je věnována působení chladu na organismus a strategiím sloužícím k přežití v chladném prostředí. Dále je uveden přehled látek (nukleátory, kryoprotektanty, protimrazové proteiny, voda) podílejících se na úrovni chladové odolnosti. Zmíněna je také diapauza, která může mít na chladovou odolnost vliv. Přizpůsobení chladnému prostředí jsou rozebrána rovněž z vývojového hlediska, s důrazem na specifičnost strategií přežití v závislosti na klimatu. Závěrečná kapitola je věnována skupinám živočichů, kteří udržují aktivitu ve sněžném prostředí. Zahrnuty jsou organismy aktivní v zimním prostředí mírného klimatu i nivální fauna oblastí věčného sněhu. Pozornost je věnována především zástupcům, kteří se pohybují na sněhové pokrývce, a to z hlediska zoologického, ekologického a fenologického. Klíčová slova: chladová odolnost, přizpůsobení chladu, sněžná fauna, přežití v zimě, bezobratlí živočichové
Aktivita bezobratlých v zimě a ověření vybraných metod jejich odchytu v zimním období
Babůrek, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá přežitím a aktivitou bezobratlých živočichů v průběhu zimy a metodami jejich odchytu. Rešeršní část práce nejprve představuje principy chladové odolnosti, strategie přežití zimy a aktivitu ve sněžném prostředí, dále pak odchytové metody bezobratlých. Praktická část práce je zaměřena na ověření vybraných metod odchytu během zimy. Výsledky shrnují rozdíly v diverzitě a kvantitě odlovených živočichů a přinášejí přehled a charakteristiky vybraných odchycených taxonů. Na základě výsledků jsou pak představeny návrhy exkurze za sněžnou faunou a praktická cvičení zaměřená na odchyt bezobratlých během zimy. KLÍČOVÁ SLOVA chladová odolnost, přežití v zimě, zimní aktivita, sněžná fauna, bezobratlí živočichové, odchytové metody, zemní pasti
Přizpůsobení pro přežití nízkých teplot a taxonomická diverzita bezobratlých ve sněžném prostředí.
Babůrek, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pavlíková, Anežka (oponent)
Název: Přizpůsobení pro přežití nízkých teplot a taxonomická diverzita bezobratlých ve sněžném prostředí. Abstrakt: Tato bakalářská práce je literární rešerší, zabývající se chladovou odolností bezobratlých živočichů a jejich aktivitou ve sněžném prostředí. Úvodní část je věnována působení chladu na organismus a strategiím sloužícím k přežití v chladném prostředí. Dále je uveden přehled látek (nukleátory, kryoprotektanty, protimrazové proteiny, voda) podílejících se na úrovni chladové odolnosti. Zmíněna je také diapauza, která může mít na chladovou odolnost vliv. Přizpůsobení chladnému prostředí jsou rozebrána rovněž z vývojového hlediska, s důrazem na specifičnost strategií přežití v závislosti na klimatu. Závěrečná kapitola je věnována skupinám živočichů, kteří udržují aktivitu ve sněžném prostředí. Zahrnuty jsou organismy aktivní v zimním prostředí mírného klimatu i nivální fauna oblastí věčného sněhu. Pozornost je věnována především zástupcům, kteří se pohybují na sněhové pokrývce, a to z hlediska zoologického, ekologického a fenologického. Klíčová slova: chladová odolnost, přizpůsobení chladu, sněžná fauna, přežití v zimě, bezobratlí živočichové
Hodnocení úrovně psychického a fyzického zatížení závodníků ve Winter Survivalu včetně syntézy knowhow k organizaci podobných typů závodů.
Migdau, Jan ; Fedák, Josef (vedoucí práce) ; Barták, Erik (oponent)
Název práce: Hodnocení úrovně psychického a fyzického zatížení závodníků ve Winter Survivalu včetně syntézy knowhow k pořádání závodu. Cíle práce: 1. Vytvoření "manuálu" k uspořádání soutěže typu Winter Survival se specifikami prostředí AČR. 2. Zhodnotit a porovnat fyzickou náročnost závodů Winter Survival 2007, 2008, 2011. 3. Zhodnotit a porovnat psychickou zátěž závodů Winter Survival 2007, 2008, 2011. Metoda: 1. K vytvoření "manuálu" byl použit kvalitativní výzkum s využitím strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. 2. Ke zhodnocení a stanovení intenzity zátěže byl použit empirický kvantitativní výzkum s využitím monitorování tepové frekvence. 3. Ke zhodnocení a stanovení intenzity zátěže byl použit empirický kvantitativní výzkum s využitím psychologického dotazníku OPTIM. Výsledky: 1. Byl sestaven "manuál" k pořádání a organizaci závodu pro začínající pořadatele závodů podobných Winter Survivalu. 2. Závodníci WS se nejčastěji pohybují ve středním pásmu fyzického zatížení. Závod WS 2008 byl z hlediska fyzického zatížení nejméně náročný. Důsledkem rozšíření 2. etapy závodu při WS 2011 je prodloužení fyzické práce ve středním pásmu fyzického zatížení na úkor pásma mírného. 3. Psychický stav závodníků ve WS byl významně ovlivněn v parametrech "stavu" a "aktivity", oproti tomu nebyla...
Faktory ovlivňující potravní preference ptáků v zimě
Korencová, Petra ; Klvaňová, Alena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Studovala jsem sběr potravy drobnými pěvci z krmítek v zimním období. Chtěla jsem zjistit, jestli si ptáci na krmítku vybírají mezi různými druhy potravy, proto jsem jim nabízela pomocí preferenčních experimentů dvojice stejně velkých kousků různě kalorické potravy (slunečnice, vlašských a burských ořechů). Předpokládala jsem, že si budou vybírat kaloričtější potravu, což se nepotvrdilo. Selektivita byla prokázána u všech druhů kromě sýkor. Zvonci si zřejmě vybírali podle tradice, vždy brali slunečnici, tedy potravu známou z okolních krmítek. Roli nehrála ani velikost potravy, kterou jsem testovala v experimentech s většími kousky méně kalorické potravy a menšími kousky více kalorické potravy. Předpokládala jsem, že ptáci budou preferovat větší kousky, i když méně kalorické potravy, proto aby s nimi mohli odletět do bezpečí. Ani tento předpoklad se nepotvrdil, čížci naopak preferovali vždy menší potravu, zřejmě pro snazší manipulaci s ní. Ve třetí sérii experimentů jsem testovala vliv predátora, přepokládala jsem, že po vystavení vycpaniny krahujce klesne selektivita - tedy že ptáci raději rychle odletí pryč z krmítka s jakoukoli potravou, případně že budou preferovat větší kousky bez ohledu na kalorie. Predační tlak sice průkazně snížil počet příletů ptáků na krmítko, na výběr potravy však neměl vliv.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.